Zažene řadu nepříjemných a nebezpečných onemocnění, zpomalí proces stárnutí, podpoří spalování tuků a udrží nás v dobré psychické i fyzické kondici. Jak to všechno dokáže?

Zelený čaj vděčí za většinu svých zdraví prospěšných účinků látce známé jako epigalokatechin galát (EGCG), který je velmi silným a efektivním antioxidantem s protizánětlivými účinky. Díky nim se dokonce jeví více než slibně konzumace zeleného čaje u pacientů s Crohnovou chorobou a dalšími zánětlivými nemocemi střev. V poslední době se také často zmiňuje schopnost EGCG zajistit potřebnou hustotu kostí v rámci prevence osteoporózy. 

Výraznou měrou ale do působení zeleného čaje promlouvá také kofein, coby stimulant metabolismu i naší psychiky. Na rozdíl od kávy, ovšem zelený čaj obsahuje méně kofeinu, jehož účinky jsou navíc ovlivněny L-theaninem, aminokyselinou, která navozuje uvolnění, tlumí úzkost, ale současně pomáhá s koncentrací. Díky tomu pak máte hlavu klidnou ale soustředěnou – co víc si přát! 

Účinky podložené studiemi:

  • Pravidelné pití zeleného čaje snižuje až o 64 % riziko narušení kognitivních funkcí u lidí středního a vyššího věku.
  • V kombinaci s pravidelnou fyzickou aktivitou stimuluje zelený čaj činnost metabolismu a podporuje spalování tuků.
  • Konzumace zeleného čaje snižuje hladinu markerů typických pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, u nichž ještě nedošlo k významnému narušení kognitivních funkcí.
  • Látky obsažené v zeleném čaji mohou působit proti celé řadě rizikových faktorů, které se podílejí na rozvoji onemocnění srdce
  • Pravidelné pití sedmi a více šálků zeleného čaje denně snižuje riziko úmrtí až o 62 % a to dokonce i u lidí po infarktu. 

Zkrátka a dobře, kdo pije zelený čaj, má větší šanci na delší život, aniž by musel dával v sázku jeho kvalitu. 

Zdroje: 

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7640442/

https://link.springer.com/article/10.1007/s11332-022-00955-8

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32804140/

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0939475322002472

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7903984/